Hochplatte

Naštěstí jsou v 21. století připouštěni do rozhodování o programu i alternativní počasové servery, než do té doby neotřesitelný, téměř totalitní zdroj, to jest "kápo kempo povídal". Z kombinace předpovědí všech těchto zdrojů vyplývá, že středa má stát za houby. Ale jenom jeden den, poté se má vyčasit a až do konce turnusu má být hezky.

Pro tuto variantu je nachystaná túra do oblasti západních Ammergauských Alp (obr.1), konkrétně v okolí Neuschwansteinu. První část je společná a je to oblíbený výjezd lanovkou Tegelbergbahn. Áčko pak čeká přechod části pohoří s cílem u hotelu Ammerwald nedaleko Plansee, ostaní skupiny budou více či méně pomalu sestupovat s možností návštěvy Neuschwansteinu (obr.2). To jim nezávidím. Ani ten sestup, ani ten zámek, kde jsem před těmi 21 lety byl a nijak mě nenadchnul.

Cesta od lanovky do lůna pohoří je pohodlná, ale fádní, okolní kopce zahalené do mlh a mraků. Vystoupáme krátkým výstupem na vrchol Ahornspitze (1784 m - obr.3) a po provedení všech oblíbených rituálů z něj zase slezeme.

Projdeme jakýmsi sedlem po dřevěných chodníčcích a na příhodné louce zaparkujeme ke svačině. Netrvá dlouho a máme návštěvu. Vedeno psem a pastevcem přichází stádo krav. Naše odpočívadlo se jim zřejmě zamlouvá též, neboť se bez ostychu mezi nás vmísí a navazují družbu. Většinou se odehrává průzkumem našich batohů, zřejmě se jim tráva už přejedla a chtějí změnu. Zkušeným pohledem mezi nohy je definuji jako mírumilovné jalovice a uklidňuji tak některé poplašené členy naší skupiny, kteří v nich vidí divoké býky. Jedna kravka teskně bučí do širokého údolí. Buď nadává na kravský život, a nebo dává průchod pozitivním emocím nad tou horskou krásou, jako onehdá Tomáš.

Idylka netrvá dlouho. Rozloučíme se s holkama, psem a chlapem a pokračujeme. Na rozcestí pod sedlem Roggentalsattel (obr.5) se rozmýšlíme, co dál. Většina chce do sedla a pokusit se o vrchol Hochplatte. Mně se teda dvakrát nechce, ale přidám se. Marcela pokračuje dál k Jägerhütte. Během výstupu nás pozorují další krávy, asi kamarádky těch našich. V sedle je kosa, že na chvíli dokonce natáhnu bundu, ovšem sedlový panák vše rychle napraví. Vydáme se doleva ke skalnímu oknu Fensterl (obr.6). Postávají tam postarší domorodci a upřeně pozorují otvor. Po chvíli se zevnitř začne ozývat halekání a supění a po další chvíli se skrz okno začne vysouvat jejich soukmenovec, poctivě cvaknutý na lano. Nakonec se mu vše podaří a všichni mají radost.

Pokračujeme dál doprava po hřebínku k vrcholu, již bez Filipa, který se vrátil do sedla. Po nějaké chvíli se zastavíme (obr.7). Pavel to prohlásí za vrchol, takže vytáhneme placatice. Vrchol to sice není, ale podle Pavla na další cestu nemáme čas. Kromě toho je taky mimořádně hnusně. A tak se tedy otočíme a stejnou cestou sejdeme dolů na rozcestí. Jägerhütte vskutku není daleko. Malá chatička s jednou útulnou místností, kam se akorát tak vměstnáme (obr.8). Pivo lahvové, ale dobré. Já si k tomu ještě dám vynikající Wurstsalat. Neradi chatu opouštíme. Venku posedávají mezitím sestoupivší domorodci, které jsme viděli u okna Fensterl. Zdá se, že nikdo z nich v okně neuvíznul, protože mají stále dobrou náladu.

Sestup do údolí je rychlý po pohodlné cestě. Serpentiny několikrát protnou německo-rakouskou hranici, ale moc to poznat není. Dole je jakási nádrž, kam se naši koupači, poslední dobou doprovázeni i Sylvou, střemhlav vrhnou. Já se mezitím přesunu, cestou jsa bodnut několika hovady, k hotelu Ammerwald. Autobus ovšem nikde. Až telefonickým dotazem zjistíme, že parkuje za zatáčkou. Vychlazené pivko tam parkuje též, takže na zdraví!

Večer se domlouváme na programu na zítra. Má být zas hezky, takže bude túra na Alpspitze a okolí. Pro mě po Klammspitzi druhá vzpomínková. Prosazuji opakování mé tehdejší, kdoví jestli ne úplně první vysokohorské túry, to jest výjezd lanovkou, ferrátou na vrchol, sestup Mathaisenkarem na Höllentalangerhütte a skrz Höllentalklamm do Hammersbachu. Jako jediný totiž vím, jak je ta túra krásná a pestrá. Zpočátku tato varianta naráží na prudký odpor Petra Dvořáka, nakonec se ale situace uklidní. Tak uvidíme zítra.

Převýšení nahoru 540 m, dolů 952 m
Vzdálenost 17 km
Čas 7 hodin

Středa - 25.7. 2012