Lužické hory 2012

Česká hospoda v Heřmanicích

Česká hospoda v Heřmanicích - naše bydliště. Příjemné, dostatečně velké, hospoda fungující.

Hvozd - rozhledna

Na jednom ze dvou vrcholů Hvozdu je rozhledna, na obou je pak hospoda. Tak to má být. Tady jsme dali jenom jedno německé a výstup nahoru.

Oybin

Výhledy kruhové, například na Oybin.

Hvozd - hospoda

A nebo na druhý vrchol, kde láká druhá hospoda. Výčep na německé, terasa na české straně. Krásný příklad internacionální spolupráce.

Na Hvozdu

I tuto druhou hospodu bylo nutno vyzkoušet. Pivo, stejně jako v té první, nic moc. Ale lepší než nic.

Kelchsteine

Kelchsteiny jsme nejenom obdivovali, ale nejmenovaní jedinci po nich zkoušeli i šplhat. Dopadlo to tak, že si jak Filip tak Pavel odnesli krvavé odřeniny. Oba to svorně sváděli na souhrn nepříznivých okolností, jak například povětrnostní podmínky a podobně. (Filip: "Upresnuji, ze sve uklouznuti s naslednym odrenym predloktim prave ruky nesvadim na nepriznive povetrnostni podminky, ale na podceneni treni spicek pohorek na hladkem piskovci rajbasoviteho charakteru. Vskutku na ty kameny muze v pohorkach lezt jen uplny magor. A pak ja, ze.")

Restaurace na Vyhlídce

Hospoda Na vyhlídce se vyznačovala tím, že obsluha nestíhala. Kdo něco chtěl, musel si vystát frontu.

Mařenice - U Tří Lip

Mařenice, hospoda U Tří Lip. Krásný zážitek, výborné pivo i klobása. Tak se mi tam líbilo, že jsem ji navštívil i cestou zpět.

Zdivočelý Vilda ohrožuje Hanku hrou vysokou holí. A nedostal za to ani dvě minuty.

U přehrady Naděje

Hanka se mu odvděčila tím, že s ním dlouho nemluvila.

U přehrady Naděje

Tak kde se ta Drahuška schovává, já to asi budu muset všechno sníst sám.

Vrcholovka na Luži

Vrcholovka na Luži (793 m). Kompletní tým A+ a navíc ještě někteří volně přidružení jedinci neznámého původu.

Sirný pramen

Sirný pramen, který nemá se sírou nic společného. Zato tam rostly jakési chuchvalce čehosi, které vypadaly tak lákavě, že je Filip musel ochutnat.

Milštejn

Milštejn, kombinace skály a zříceniny.

Milštejn

Jako na každé skále, i zde se Filip mění v mouchu.

Mařenice

Mařenice podruhé.

Pohřebiště ukrajinských vojáků

Pohřebiště ukrajinských vojáků z první světové.

Bílé kameny

Na Bílých kamenech jsem měl už tak opuchýřované nohy, že jsem je téměř ignoroval.

Blatouchy u potoka

Romantika na závěr.

Trasy:

Sobota 28.4. 2012: Heřmanice - Hvozd - Kelchsteine - Oybin - Hain - Valy - Krompach - Heřmanice (20 km)

Neděle 29.4. 2012: Heřmanice - Mařenice - přehrada Naděje - Luž - Sirný pramen - Milštejn - Mařenice - Heřmanice (25 km)

Pondělí 30.4. 2012: Heřmanice - Jablonné - Rynoltice (vlakem) - Jitrava - Bílé kameny - Horní sedlo - Petrovice - Heřmanice (23 km)