Dolomity 2009

Po třech základnách v Rakousku tentokrát míříme opět do Itálie, do Dolomit. Takže nás čekají skály, ferráty a výhledy do krajiny, jaká jinde není k vidění.
Poprvé se s Filipem a Děčínskými dopředu domlouváme na společném vaření, takže o půl páté vykládám z taxíku před tělocvičnou nejenom sebe a bágly, ale i bednu s jídlem a pitím nakoupeným dle Filipova seznamu. Těší mě, že zase jede i Priska. Z Brna odjíždíme v pět, cesta je dlouhá a navíc to šoféři berou podle mě nesmyslně nikoliv přes Brenner ale přes Semmering, Kapfenberg, Spittal, Lienz a Bruneck, to jest nikoliv po dálnici ale po běžných nekonečných silnicích. Ale koneckonců je to jedno. Zastávek je jen pár, na jedné z nich Priska neopatrně vytáhne výborné pečené maso, na které si pamatuji ještě z cesty k Achensee a já tak dlouho hladově okouním, že jí nezbývá než mi kousek dát na ochutnání. Další sousto si bez okolků bere Filip. Pavel třímá zásobník s asi 20 řízky, které mu pečlivě nasmažila ženuška Hanička.

Navečer přijíždíme do campingu Colfosco nedaleko Corvary. Filip, vyslaný coby kontrolní chroust, zabere docela dobrý stan.

Středa - 22.7. 2009