České Středohoří
Účastníci: Abbé, Slávek, Milan, jeho synek Petr a já
Cesta z Brna aľ do Ústí nad Labem je pohodlná, ale dlouhá. Naątěstí nám místní znalec Tomáą poradil restauraci Sahara, prý jednu z mála sluąných v Ústí. Měl pravdu, jídlo výborné, k pití sice jenom Kruąovice, ale co se dá dělat.
Jeątě se poradíme kudy dál a vyráľíme směr Střekov a výąe. V dusném počasí pod mrakem z nás jen leje. Nejlepąí je, kdyľ začne prąet a vyřítí se na nás celé roje hovad. Vąe přeľijeme a ve zdraví dorazíme do hospody v Malečově. Po náleľitém osvěľení vystoupáme na kopec Kukla a v zarostlém lese najdeme nocleľiątě. Večerní debata za svitu Luny.
Daląí den sejdeme do Proboątova. Nečekané se stává skutkem, je tu hospoda Habeą a otevřená!
A tak nezbývá neľ si dát pivo a výbornou tlačenku. Pan hostinský nám nabízí, ľe můľeme přespat v sále nad hospodou, coľ nám, vzhledem k tomu, ľe jeątě nebylo ani poledne, připadá absurdní. Jsme přece na čundru, musíme taky něco ujít.
A tak vyráľíme směr Třebuąín. Cesta příjemná, jenom to hřmění v dáli se mi nějak nezdá.
Sotva usedneme v Třebuąíně do hospody Pod Kalichem, začne beznadějně prąet. Abbé před chvílí vyrazivąí dobýt Kalich se bleskurychle vrací poněkud navlhlý. Pojíme, popijeme a radíme se co dál. Suchý nocleh v lese asi nehrozí a tak se rozhodneme k návratu do Proboątova.
Jak se rozhodneme, tak i učiníme. Stejnou trasu jak nedávno za sucha tam, absolvujeme v deąti zpět.
Počasí je beznadějné, ale od daląího dne by mělo být hezky. Tak se jen modlíme, aby nocleľiątě v proboątovské hospodě nebylo mezitím obsazeno.
Nebylo, pan hostinský nás přivítal, ukázal sál, my se vybalili, převlíkli do suąąího a seąli do hospody. Po nějaké době přiąla parta místních, v čele vlasatý hombre s kytarou. Netrvalo dlouho a hrábl do strun a netrvalo dlouho a Slávek se přidal. A netrvalo dlouho a převzal otěľe zábavy.
Ta se rozjela i proto, ľe Slávek prahnul po plnoletosti (18 piv za den) a skutečně jí mistrovským výkonem dosáhl! Hospodu jsme zavírali o půl třetí ráno. Slávek a hombre to uzavřeli panákem na bratrství a přitom se jim podařilo rozbít výčepní zařízení.
Ráno na tvrdé podlaze je kruąné, ale posbíráme se, zabalíme, v hospodě posnídáme a vyrazíme.
Příjemná cesta okořeněná průstupem stáda nebezpečně rohatých krav nás zavede do Homole, kde zkuąeně míjíme občerstvení abysme vzápětí nalezli otevřenou hospodu U Horáčků.
Daląí postup uľ je směr Zubrnice. Cesta nic moc, docela rozbahněná, ale o to hezčí pohled se naskytne, kdyľ vylezeme z lesa, na Zubrnice s ľelezničním skanzenem a s Bukovou horou nad nimi.
Protoľe mezi námi je několik ľelezničních nadąenců, tak si muzeum důkladně prolezeme. Slávek si neodpustí si některé exponáty vyzkouąet i prakticky, ale jak je vidět na přopojeném videu, ľivit jako strojvůdce by se asi nemohl.
V Zubrnicích pojíme v jediné otevřené hospodě U Pernekrů a vydáme se na Bukovou horu. Zpočátku je výstup v pohodě, cesta vedoucí po loukách částečně vyschlá, ale jak zalezeme do lesa, změní se na kontinuální baľinu. Co krok, to riziko drľkopádu. Podle stop mají tento neutěąený stav cesty na svědomí, kromě včerejąího deątě, i bezohledná hovada na čtyřkolkách a motorkách. Navzdory úkladům se nám podaří vyąkrábat na Bukovku bez ztráty květinky, za coľ jsme odměněni otevřenou Děčínskou Boudou. Na rozdíl od mé minulé návątěvy si tady konečně můľu dát pivo. Vlídný pan správce má sice jenom lahváče, ale to je momentálně fuk.
Jeątě zajdeme na nedalekou Humboldtovu vyhlídku, odkud se otevírají krásné výhledy na údolí Labe a České Středohoří včetně Mileąovky a Lovoąe. Z Bukovky uľ pokračujeme po pohodlné asfaltce přes Příbram do Rychnova, kde je naątěstí otevřená hospůdka. Mají sice, tak jako větąinou v tomto kraji, poměrně nedobrý Březňák, ale lepąí neľ nic.
Ubytování v nedalekém lesíku je pohodlné a večerní debata jako vľdy plodná.
Ráno nás vzbudí hluční houbaři. Omyjeme se v blízkém potůčku a vyrazíme zpět do Rychnova a dále nekonečným sestupem kolem Rytířova aľ k Labi do Těchlovic. Tam se těąíme na hospůdku, ale paní z nádraľí nás vyvede z omylu. A tak tam počkáme na zpoľděný osobní vlak do Ústí.
Tam jeątě stihneme navątívit hospodu ©atlava, kde nám ochotně udělají docela dobré meníčko a stíhají i s pivem (Gambrinus - konečně něco jiného neľ ty místní patoky). EC do Brna stíháme jen tak tak. Ve vagónu nefunguje klimatizace, takľe je tam na padnutí, průvodčí se před naątvanými pasaľéry raději zamkne v kupé. V Praze se proto přestěhujeme do jiného vagónu. Pak uľ je vąe v pohodě a čundr zakončíme v Brně tradičně u Lamploty.
Trasy:
Pátek 3.7. 2009:
Ústí nad Labem - Střekov - Nová Ves - Malečov - nocleh v lese na kopci Kukla (12 km)
Sobota 4.7. 2009: Pohoří - Proboątov - Řepčice - Třebuąín - Řepčice - Proboątov - nocleh v hostinci (14 km)
Neděle 5.7. 2009: Proboątov - Homole - Zubrnice - Buková Hora - Rychnov - nocleh v lese pod Slukovským Kopcem (22 km)
Pondělí 6.7. 2009: Rychnov - Rytířov - Těchlovice (8 km)