Aiguilles Rouges

Azuro! Konečně! A viditelnost skvělá. Proto se dnes uskuteční vyhlídková túra po nižším pohoří Aiguilles Rouges (obr.2), abychom se mohli přes údolí dostatečně vynadívat na výrazně vyšší pohoří kolem Mont Blancu.

Autobus nás odveze jenom kousek do Chamonix, takže s autobusovým pivem nelze moc otálet. Pěšky pak přejdeme ke kabince (obr.1), která nás za nějakých 11 euro vyveze na Planpraz a následně na Brévent. Výhledy jsou vskutku luxusní.

Na jedné straně vidíme masív Mont Blancu (obr.3), na straně druhé pak Désert de Plate i se včerejší propršenou túrou (obr.4). Takže se nejdřív nějakou dobu fotí, filmuje a vzdychá a pak teprv vyrazíme vzhůru dolů.

Protože se za celou túru nic zvláštního nestalo, tak jen zkratkovitě: Z Bréventu slezeme po sjezdovce (obr.5) na Planpraz, z něho pak vylezeme do sedla Col du Lac Cornu (obr.7 - 2414 m) s vrcholovkou a panákem.

Následuje travers po balvanech nad Lac Noir, sestup s trochu lana (obr.8) a výstup na Index (2885 m).

Na Indexu na hromadě šutrů svačinka (nikoliv obr.9, to tam nechali naši předchůdci; naše žranice je na obr.10) doprovázená až nechutnými výhledy (obr.11). Poté se přesuneme traverzem po už poněkud nudné cestě k jezeru Lac Blanc (2352 m - obr.12), kde je lidu jak o pouti. Někteří z nás se jdou koupat, ti rozumnější zamíří k jednomu ze dvou bufíků (obr.13), kde mají přijatelné plechovkové pivo. Hned je všechno veselejší.

Sestup k lanovce je pak více než svižný. Sbíhám dolů, kličkuji mezi lidmi a skáču po šutrech rychlostí u mě nebývalou. To je neuvěřitelné, co dokáže jedno pivo v červené plechovce. Kam se hrabe Red Bull. Dokonce i Vildu nechávám v prachu za sebou. Koleduju si o držkopád, ale nějaký anděl asi nade mnou drží ochranné křídlo.
U lanovky je zas dlouhá fronta, což je ale v tomto kraji asi zvykem. Dole u rozpáleného busu jedno pivo nestačí.
Byla to velmi slunečná a teplá túra poměrně nezajímavou monotónní vyprahlou krajinou, ale ty výhledy, ty stály za to.

Převýšení cca 400m, čas 8 hodin
Úterý - 16.8. 2011