SILBERTAL

I letos je třetí den kritický a proto nezbývá než si dát lehčí túrku. Ale jak už bývá zvykem, velmi zajímavou. Podíváme se do oblasti nejstaršího osídlení Montafonu a zároveň do oblasti dávné těžby stříbra. Tou je vesnice Bartholomäberg roztroušená na úbočí pohoří. Naštěstí zde již stihli vybudovat silnice a tak nás autobus dopraví až do centra obce. Počasí je velmi nevlídné, ale neprší. Jdeme si prohlédnou kostelík (obr.1,3) i přilehlý hřbitůvek (obr.2). Dramatické mraky ve spojení s litinovými kříži lákají k dramatickým fotkám. Leč nechme zesnulé bartholomäbergany odpočívat a věnujme se dnešní vycházce.

Autobus nás ještě trochu popovyveze až do Mühle (cca 1150 m) a dál už pokračujeme mírně stoupající asfaltkou po svých. Počasí je takové vlhké, ale pohledy do údolí přes mraky a zelené louky jsou docela fotogenické (obr.4).

Takto dokráčíme až na Kristberg ke kostelíku Knappenkapelle (1430 m - obr.5). Tam se koná zrovna nějaká seance, ale než sníme svačinu, účastníci mizí a v kapli zůstává pouze uniformovaný skřítek, zřejmě potomek původních horníků (obr.6). Zájemcům ochotně vysvětlí o co go a předvede i nejtěžší šutr na světě. Mě bohužel nečekaně chcípají baterky ve foťáku a náhradní nemám. Skřípění zubů nejspíš zaslechla Hanka a půjčuje mi svůj, se kterým prý stejně moc nefotí. Díky ní nejste tedy ochuzeni o zajímavé fotky i ze zbytku dne.

Po opuštění kaple i horníka vystoupáme do zalesněného sedla Kristbergsattel a pokračujeme doleva směrem k vrcholu Schwarzhorn. Občas se otvírají výhledy do údolí na druhé straně, Klostertal. Na Schwarzhorn nevystupujeme, pouze si na jeho úbočí dáme další malou přestávku. Po ní už následuje dlouhý sestup po geologické naučné stezce, který ještě obohatí Honza odbornými velmi zajímavými výklady, na co právě koukáme. Během sestupu si užíváme krásných výhledů (obr.7,8), zbytků původního hornického revíru a dokonce i něco slunce.

Během sestupu si užíváme krásných výhledů (obr.7,8), zbytků původního hornického revíru a dokonce i něco slunce. Silničkami mezi domečky nakonec dorazíme k autobusu, který čeká u známého kostelíku. A nečeká jen autobus, nýbrž i dvě největší slasti vysokohorského turisty: Vyzout si pohory a otvřít si pivo.

Převýšení nahoru 650 m, dolu 800 m, čas 6 hodiny
Pondělí - 12.8. 2006