BREITHORN

Vstáváme nekřesťansky brzo, ve čtyři ráno a o hodinu později odjíždíme do Kandersteggu, kde i s autobusem najíždíme na vlak, který nás proveze tunelem. V Täschi opouštíme autobus, který dál nesmí a do Zermattu (1616 m) se dostáváme povinným vlakem. Projdeme Zermattem, Matterhorn se zatím trochu schovává. Dělíme se na několik skupin. Jedna se vydává na Hörnli Hütte, která bývá poslední štací před vlastním výstupem na Matterhorn. My ovšem máme jiný cíl a tím je Breithorn (obr.1). Měl by to být lehký výstup. Tragédie německých horolezců z r. 1990, která se udála během stejné trasy, na kterou se dnes chystáme my, mi ovšem způsobuje lehké mrazení. Během výjezdu lanovkou se dvěma přestupy (celkem 38,- CHF) se v celé své kráse ukazuje Matterhorn. Majestátní hora (obr.2).

Po opuštění dopravního prostředku na nejvyšší stanici, Kleine Matterhorn (3762 m) začne mrazit i skutečný ledový vítr ženoucí se po platu. Tričko není v tuto chvíli ideální oděv. Během několika vteřin na sebe navlékám všechno co mám (obr.4). Hned je líp.

Před cestou si vyjedeme výtahem na vrcholek Kleine Matterhornu. Rozhled je nádherný. Na jedné straně Matterhorn (obr.3), na druhé Breithorn a za ním Monte Rosa, před námi hluboko v údolí Zermatt (obr.5) a za námi ledovcové plato s mnoha vleky a dál za ním už Itálie. A ještě něco, v dáli je vidět mohutný masív. Bílý obr, Mont Blanc, střecha Evropy (obr.6). V 10.00 vyrážíme.

Jsme čtyři a po platu postupujeme celkem rychle. Na úbočí Breithornu si nasazujeme mačky a navazujeme se. Během výstupu překračujeme pár malých trhlin. Nijak nespěcháme, výstup probíhá v pohodě a v 11.45 jsme na vrcholu Breithornu (4165 m). Je to můj nový výškový rekord, Monte Vioz se stává minulostí.

Je nádherný rozhled. Na jedné straně vidíme masív Mont Blanc, na druhé straně, jakoby na dosah ruky, skupina Monte Rosa s vrcholy Castor a Pollux a dominantním vrcholem Dufour Spitze (4517 m - obr.11). Půl hodiny máme na kochání, fotografování a obnovu sil. Pak se začne trochu kazit počasí a tak jdeme dolů. Sestup probíhá v pohodě, ale na platu už mám dost, často se musím zastavit. Asi přece jen působí výška. O půl druhé jsme u lanovky a hned jedeme dolů. Matterhorn je v mracích. V Zermattu máme chvilku volno, náš vláček jede až v 16.45. A půl hodiny po odjezdu i náš autobus opouští Täsch. Zpátky jedeme přes Grimselpass, o půl deváté večer jsme v campu.

Sobota 25.7. 1998
Celkové převýšení túry 350 m, čas 3,5 hod.