Nuvolau, Averau
Dnes nás čeká spousta rozhledů a jedno malé lezeníčko. Jedem přes Cortinu až k Passo di Giau (2233 m) a vyrážíme po cestě pod stěnou Ra Gusela a pak nahoru průrvou a jednoduchou ferratou až na plato pod chatou Rifugio Nuvolau (obr.3 - 2575 m). Na chatě je menší pauza, poté sestupujeme do sedla Forcella Nuvolau (2413 m). Skupina A si navléká úvazy a vydává se ke skalnímu útvaru Averau.
Nejdřív se jde suťoviskem, pak přicházíme ke krátké ferratě. Je tam spousta lidí, ale při výstupu nás nikdo neotravuje (obr.6). Některým začátečníkům se při jejich prvním lezení třesou nohy, ale zvládáme vše v pohodě. Pak již jen čtvrthodinka výstupu na vrchol Averau (2647 m) a následuje fotografování a kochání se výhledem. Na jihozápadě je vidět Marmolada (3342 m - nejvyšší hora Dolomit) s vrcholem v oblacích. Před námi na severu vidíme bizarní útvar Cinque Torri (pět věží), za ním se tyčí Tofana di Rozes, náš zítřejší cíl. Budí víc než respekt.
Scházíme dolů, po laně se už všichni spouští suverénně. Jdeme k chatě Rifugio Scotattoli (obr.8 - 2280 m) pod skalním útvarem Cinque Torri (obr.9 - 2361 m). Tam si dáme pauzu a pozorujeme horolezce, kteří se vzpouzí po kolmých a skoro hladkých stěnách. Cinque Torri obcházíme a žasneme nad tou fantastickou přírodní stavbou. Na stejnojmenné chatě jen krátká přestávka a pak se vracíme krásnou krajinou přes úbočí a doliny, které vypadají jak z Divokého Západu, zpět k Passo di Giau k autobusu.
Cestou zpátky opět zastavujeme v Cortině. Ač sobota večer, všude je otevřeno. Ve Standovi kupuju chleba, jablka a dva kartony červeného vína (1150 lir za litr - jak zadarmo). Večer v campu se kují plány na další den. Na Tofanu di Rozes lze prý jít buď normální cestou, nebo "zkratkou" po 300 m dlouhé kolmé ferratě. Petr Dvořák říká, že je ochoten na ni vzít jen tři nejzkušenější lezce z nás. Výstup je prý náročný nejen fyzicky, ale i psychicky. Člověk se tam musí umět vyrovnat s tím, že pod sebou má jen 500 až 800 metrů vzduchu. Eman jmenuje Standu Krause, Jirku Svobodu a mě. Nevím jak na mě přišel, ale ani nedutám a začínám se bát. Ale to je v pořádku. Ti, co se nebojí mají krátkou životnost.
Sobota 23.7. 1994