RADSATTEL

Druhá túra nás zavádí do oblasti Sivretta Stausee, tedy do míst, kde jsem již kdysi byl. V roce 1991 jsme tam s kamarádem Jirkou Mezníkem zdolali vrchol Hohes Rad (2934 m), ovšem za pěkného počasí. To se tentokrát nekoná, takže možnost výstupu je spíše jen teoretická. Po příjezdu na Bielerhöhe (2030 m) pěkně prší (obr.1) a tak probíhá začátek túry v autobusu konzumací kafe, piva a jiných životabudičů. Chutná nám tak, že přišla loudit i místní fauna (obr.2). Nic nedostaly potvory!

Nakonec déšť trochu ustává a tak vyrážíme. Áčko s Petrem se vnoří do údolí Bieltal a po cestě 302 míří směrem k sedlu Radsattel. Občas sprchne, jinak ale počasí nezlobí. Během přestávky se nám dokonce naskytne pohled na zasněžené svahy Tirolerkopfu a okolních kopců (obr.3). Všichni okamžitě fotí o 106. Dál se už cesta začíná zvedat a po nějaké chvíli přicházíme do sedla Radsattel (2652 m). Na jedné straně sedla je zamlžený, dnes zřejmě nedobytný Hohes Rad, ovšem na druhé straně je malý, nezamlžený a lehce dobytný vršek! Tak batohy dolu a hrr na něj! A tak úderná skupina Exodu dobyla dne 11.8.2006 bezvýznamný vrchol Piz 6R (2701 m), kteráž to událost byla zvěčněna vrcholovým fotem (obr.4).

Jako by se přírodě pokoření Piz 6R moc nezamlouvalo, poteší nás sněhovou vánicí. Ale stačí sestoupít pár výškových metrů a je zase klid. Pokračujeme kolem jakéhosi jezírka po cestě Edmund-Lorenz-Weg na dohled horských štítů (obr.5) lehkým sestupem k chatě Wiesbadener Hütte (obr.6).

Přívětivá chatrč nám otevře svoji náruč a není mezi námi nikoho, kdo by to nevyužil (obr.7). Já si dám oblíbený trojboj - gulášovku, svařák a pivo. A razítko do mapy. Příjemná hodinka rychle utekla, nikomu se moc nechce ven, ale nelze jinak. Venku ještě omrkneme mohutný ledovec Ochsentaler Gletscher (obr.8,9) pod známým vrcholem Piz Buin a pustíme se širokou cestou zpět k jezeru a na Bielerhöhe. U jezera začíná opět pršet, ale to už tak nevadí.

Převýšení 700 m, čas 6 hodin
Pondělí - 11.8. 2006