Dolomity 2009

Po třech základnách v Rakousku tentokrát míříme opět do Itálie, do Dolomit. Takľe nás čekají skály, ferráty a výhledy do krajiny, jaká jinde není k vidění.
Poprvé se s Filipem a Děčínskými dopředu domlouváme na společném vaření, takľe o půl páté vykládám z taxíku před tělocvičnou nejenom sebe a bágly, ale i bednu s jídlem a pitím nakoupeným dle Filipova seznamu. Těąí mě, ľe zase jede i Priska. Z Brna odjíľdíme v pět, cesta je dlouhá a navíc to ąoféři berou podle mě nesmyslně nikoliv přes Brenner ale přes Semmering, Kapfenberg, Spittal, Lienz a Bruneck, to jest nikoliv po dálnici ale po běľných nekonečných silnicích. Ale koneckonců je to jedno. Zastávek je jen pár, na jedné z nich Priska neopatrně vytáhne výborné pečené maso, na které si pamatuji jeątě z cesty k Achensee a já tak dlouho hladově okouním, ľe jí nezbývá neľ mi kousek dát na ochutnání. Daląí sousto si bez okolků bere Filip. Pavel třímá zásobník s asi 20 řízky, které mu pečlivě nasmaľila ľenuąka Hanička.

Navečer přijíľdíme do campingu Colfosco nedaleko Corvary. Filip, vyslaný coby kontrolní chroust, zabere docela dobrý stan.

Středa - 22.7. 2009