Dolomity 2009
Po třech základnách v Rakousku tentokrát míříme opět do Itálie, do Dolomit.
Takľe nás čekají skály, ferráty a výhledy do krajiny, jaká jinde není k vidění.
Poprvé se s Filipem a Děčínskými dopředu domlouváme na společném vaření, takľe o půl páté vykládám z
taxíku před tělocvičnou nejenom sebe a bágly, ale i bednu s jídlem a pitím nakoupeným dle Filipova seznamu.
Těąí mě, ľe zase jede i Priska. Z Brna odjíľdíme v pět, cesta je dlouhá a navíc to ąoféři berou podle mě nesmyslně
nikoliv přes Brenner ale přes Semmering, Kapfenberg, Spittal, Lienz a Bruneck, to jest nikoliv po dálnici ale
po běľných nekonečných silnicích. Ale koneckonců je to jedno. Zastávek je jen pár, na jedné z nich Priska neopatrně vytáhne
výborné pečené maso, na které si pamatuji jeątě z
cesty k Achensee a já tak dlouho hladově okouním,
ľe jí nezbývá neľ mi kousek dát na ochutnání. Daląí sousto si bez okolků bere Filip. Pavel třímá zásobník s asi 20 řízky, které mu pečlivě
nasmaľila ľenuąka Hanička.
Navečer přijíľdíme do campingu Colfosco nedaleko Corvary. Filip, vyslaný coby kontrolní chroust, zabere docela dobrý stan.
Středa - 22.7. 2009