Monte Cernera

Když Pavel předchozí večer hlásal, že túra pro skupinu "A" bude z Passo Giau na Monte Cernera, což je nějakých 400 a něco metrů převýšení, bylo mi to nějaké divné. To je jako z Koutů na Červenohorské sedlo. Ne, že bych nějak osobně vyžadoval extrémní výkony hned první den, ale i mně to připadalo poněkud málo. Tož uvidíme.

Fotogenická Ra Gusela vypadá i po letech z Passo Giau (2236 m) stejně impozantně jako kdysi, akorát je trochu v mracích (obr.1). My ovšem jdeme na druhou stranu, kde je kopec zvaný Monte Cernera (obr.2 - 2657 m), o jehož existenci jsem dosud neměl ani tušení.

Cestička se vine nejdříve travnatým traverzem a pak po úbočí cílového kopce, místy křižuje sněhová políčka, (obr.3), častěji kličkuje mezi skalkami (obr.4). Následuje krátké lano, výstup po spádnici, další lano a vrcholový kužel. Místy trochu hledáme značku. Kupodivu jediná, která se nenechala strhnout davem a celou cestu šla správně po značce, byla Jiřina.

Jindy jistě výhledový vrchol dnes moc výhledový není. Pouze na chvíli se ukáže Passo Giau a naproti Ra Gusela a Nuvolau (obr.6). Vrcholovky - fotka (obr.5) a placatice - jsou realizovány bez jakýchkoliv omezení. Sestup stejnou cestou, dole u autobusu jsme něco po poledni.

Bohužel jsou googlovské satelitní mapy pro oblast Dolomit většinou velmi nekvalitní, jsou snímkované za velké oblačnosti, a tak záznam trasy zdaleka není tak zajímavý, jako třeba loni. Snad to hoši od Googlu časem napraví.

Převýšení 530 m
Vzdálenost 6,3 km
Čas 3,5 hodiny
Neděle - 21.7. 2013 dopoledne

Nuvolau

Kolem půl jedné, po požití obědového piva, se vydáváme na druhou část, ferrátou na Nuvolau, sestup k Rifugio Averau a traverzem na Passo Giau. Dvě polodenní túry, to na Exodu asi ještě nebylo.

Při výstupu k ferrátě (obr.1) jsem už zase poslední, rychlost není mojí silnou stránkou a lepší to už nebude. Nad ferrátou zkouším stejnou fotku chaty (obr.2) jako před 19 lety, což se mi celkem daří, akorát ten skloněný Pavel, tehdy ještě Pavlík, tam chybí, protože už je někde v trapu.

Na chatě (obr.3) je docela rušno. Mají jenom lahvové, a tak Filip pořídí několik lahví Weissbieru. V pauzách mezi focením (obr.4) ho statečně do sebe liju, ale nic se nezměnilo. Prostě mi nechutná tak velmi, že ho po mně musí dopít Tomáš. Tomu to problémy podle očekávání nedělá.

Sylvu napadne, že jsme si před čtyřmi lety neudělali na Piz Boé vrcholovku. Dílem proto, že jsme se s Tomášem věnovali popíjení piva a dílem asi proto, že Sylva byla tehdy nová a trochu se nás stranila. A jelikož Piz Boé je z Nuvolau trošičku vidět, tak to napravíme (obr.6). Pozdě, ale přece.

Sestup k chatě Rifugio Averau a následný traverz k autobusu na Passo Giau už probíhá bez zvláštních příhod. Až na to, že v závěru už nemůžu. Ale to není poslední dobou nic zvláštního.

Převýšení 532 m
Vzdálenost 6,7 km
Čas 3,5 hodiny
Neděle - 21.7. 2013 odpoledne