Col de Tricot

Krásné počasí stále pokračuje. Po včerejąím exkluzívním vysokohorském pobytu se dnes bude zase trochu ąlapat. Naplánovaná je túra do jiľní oblasti masívu Mont Blancu. ®ádné ledovce, jenom travička, ale nějaké to převýąeníčko taky bude.

Opět nejedeme nikam daleko, pouze do Les Houches (prý se to čte Lezuą). Zatímco lenoąná skupina C vyuľije lanovku, my půjdeme pěkně po svých následováni v uctivé vzdálenosti Béčkem. Máme se dostat na Bellevue La Chalette (1790 m). Nejdřív stoupáme blátivou cyklistickou trasou, ale pak se Pavel nechá strhnout jakousi značkou do hustého lesa. Pěąinka se prudce lomí vzhůru, pohory začínají podkluzovat, ke slovu přijdou i ruce (obr.2). Je to totiľ černá sjezdovka pro ąílené bikery, spíąe sebevrahy. Naątěstí nikdo proti nám nejede, tak se můľeme neruąeně ąkrábat dál. Taková lesní ferrata, ale bez jiątění a místy na hranici adheze. S trochou nadsázky se dá říct, ľe celé převýąení k Bellevue jsme lezli po čtyřech. Zbytek cesty nahoře po normální cestě je uľ pohodlný (obr.3), dokonce dojde i na trhání a konzumaci malin. Akorát nám někteří bikeři vytýkají, ľe jim lezeme po trase.

Na Bellevue si dáme malinký lahváč a prohlídneme si slavnou zubačku (obr.5), co vozí turisty na Mont Blanc. Cesta z Bellevue do sedla Col de Tricot (2120 m) nejdřív vede traverzem, ze kterého pozorujeme vrtulník pendlující s materiálem na jednu z chat kdesi vysoko nad námi v království sněhu a ledu. Následuje lávka (obr.6) nad horským potokem a mírné stoupání travnatými loukami aľ do sedla. Jdu s Tomáąem, který si vesele píská. Já funím. Na sedle se povaluje několik lidí a korzuje pár ovcí (obr.8). Pěkné výhledy do údolí Miage a na přilehlé ledovce.

Času je dost, a tak si jeątě vyjdeme na travnatý výhledový vrcholek Mont Vorrassay (obr.9 - 2299 m). Výhledy jsou vskutku exkluzívní, je vidět ąikmý zářez trasy Tramwaye aľ k její konečné stanici a také chaty, přes které se chodí na Mont Blanc (obr.10). Po panákovém kolečku zase slezeme do sedla, vyzvedneme Zuzku, která z neznámého důvodu na Mont Vorrassay neąla, a sestoupíme serpentinami skoro 700 výąkových metrů do údolí k chatě Chalets de Miage (1559 m).

V zaplněné zahrádce najdeme volný stůl. Pivo mají kupodivu točené a ku jeątě větąímu podivu docela dobré. ®ízeň je veliká a jeątě se k ní přidal mlsný jazyk, tak si dám místní specialitu, salát Miage, coľ je lahodná směs zeleniny, opečených brambor, ąunky a spousty jiných dobrot (obr.11). Tak to byl naprosto skvělý závěr krásné a pestré túry. Závěrečný sestup po silničce dolů do údolí k autobusu je uľ úmorný, ale chlazený autobusový kozlík vąe zachrání.

Převýąení cca 1200m, čas 8 hodin
Čtvrtek - 18.8. 2011