Tamischbachturm

A je tu poslední túra. Počasí má být dobré, jen trochu větrno. Autobusem objedeme přes Hieflau celou horskou skupinu až za obec Tamischbach a odtud vyrazí skoupiny A i B pohromadě cestou 646 směrem vzhůru k Ennstaler Hütte.

Výstup probíhá v lese, až kousek za sedlem Bärensattel (1250 m) se otevřou jakési takési výhledy (obr.1) do severních údolí. V dalším sedle se vydáme podle cedule doleva a po několika krocích jsme na Ennstaler Hütte (obr.2 - 1544m).

Konečně vidíme i do našeho údolí. Přímo naproti si můžeme prohlédnout náš výstup Wasserfallwegem k Hesshütte a na Hochtor (obr.3), o kus vpravo je i Reichenstein, Sparafeld a Kalbling a úplně vpravo se tyčí Großer a Kleiner Buchstein (obr.4). K těmto rozhledům popíjíme lahvové pivo průměrné kvality, ale lepší než nic. Dám dvě a polívku.

Něco po dvanácté se skupina A plus hosté zvedne a odebere na Tamischbachturm, zatímco béčko bude rovnou z chaty sestupovat přímo do campu. My to máme na vrchol ještě nějakých 500 metrů a po pohodlné cestičce jsme za hodinu a něco tam. Tamischbachturm (obr.5 - 2035 m) je výhledový vrchol a dnes i poněkud větrný. Výhledy lehce v oparu, ale přesto daleké. Vidíme odsud cíle většiny našich túr (obr.6, 7).

Ukryji se do závětří a pojím přinesené krmivo. Ostatní se zatím klátí na vrcholu ve větru. Po hromadné vrcholovce (obr.5) nastoupíme k sestupu. Čeká nás vražedných 800 metrů přenížení diretissimou č.648. V travnaté části rostou nějaké kytičky a vzhledem k tomu, že jsem tentokrát moc rostlin pro exodní webovou stránku Alpská květena nevyfotil, zkouším to dohnat s nějakýma kytkama fialového a bílého zabarvení. Jenže můj nový foťák na ty makroforografie zas až tak není, anebo to prostě neumím a tak tam ztvrdnu docela dlouho. Ostatní už jsou dávno v trapu.

Po chvíli dojdu Sylvu s Luckou. Sestup klečí je nekonečný a pomalý. Sylva se brzy odpoutá. V lesnaté pasáži předvede Lucka unikátní kaskadérsko-akrobatický kousek, o jehož podorobnostech se coby gentleman nebudu rozepisovat, naštěstí bez následků. V té době ještě netuším, že se tady přede mnou válí moje budoucí manželka. Na sedlo Kühbodenalm (obr.8 - 1191 m), kde nás kupodivu čekají ostatní, dojdeme 40 minut po nich.

Dál už je to pohoda po široké cestě. Jenom se cestou stavíme na salaši Kroissenalm (obr.9), kde si v korýtku s vodou vyzvedneme chlazené pivo a nějaké limonády, za což opět zaplatíme nějaký ten peníz do kasičky.

S lahváčem v ruce si užíváme výhledy na Tamischbachturm a okolní kopečky. Další sestup je už v pohodě, cestou potkáme ještě Emana s Honzou Musilem, kteří jdou přímo z Ennstaler Hütte. Od Emana, který se loni na podzim podrobil opraci kolena, je to velmi dobrý výkon. V campu u autobusu nás očekává Filip s několika příjemnými kozly (obr.11).

Převýšení 1150 m, čas 8,5 hodiny
Neděle - 15.8. 2010