ADLERSRUHE

Autobus startuje už v 7 ráno. Nejedeme daleko. Čeká nás časově náročná, leč velice zajímavá túra. Skupina "A" by měla vystoupit do centra Vysokých Taur, na plošinu Adlersruhe k chatě Erzherzog-Johann-Hütte (3451 m), která je nejvýše položenou chatou v Rakousku, bezprostředně pod vrcholem Grossglockneru. Z Lienze jedeme údolím Isertal až do Hubenu. Tam odbočujeme doleva a stoupáme bočním údolím Kalser Tal až do Kalsu kde najíždíme na placenou silnici, která nás dovede až k Lucknerhausu (1918 m). Odtud v 8.30 vyrážíme a ve svižném tempu stoupáme přes Lucknerhütte (2241 m) a Stüdlhütte (2802 m) až na balvanitý hřeben Luisengrat. Po dvouapůl hodině výstupu, kdy jsme zdolali 1300 m převýšení, si zasloužíme přestávku.

A je na co koukat. Je totiž jeden z mála dní, kdy je v důsledku změny počasí téměř průzračný vzduch a tím pádem fantastická viditelnost. Na jihozápadě vidíme rozeklané pásmo Dolomit v čele s Marmoladou, na jihu masív Hochschoberu (3242 m) a přímo na severu, na dosah ruky, Grossglockner (3798 m). A pod ním ledovec Ködnitzkees.

Z ledovce vystupujeme po fixních lanech na skalní předěl (obr.4), pak ještě kousek po sněhu a závěrečný úsek opět částečně po lanech po skále k chatě.

Ve čtvrt na dvě, po necelých pěti hodinách výstupu a překonání 1650 výškových metrů jsme tam. Erzherzog-Johann-Hütte, 3451 metrů nad mořem.

A otvírá se nám nerušený rozhled na severní stranu pohoří. Jakoby nedaleko vidíme Grosser Bärenkopf, kde jsem byl v roce 1993, vedle Hohe Dock, dále pak Fuscherkarkopf a všude pod nimi ledovec Pasterzenkees. O kousek dál vyčnívá Grosser Wiesbachhorn a úplně v dáli pak Dachstein. Nemůžeme se vynadívat, znovu si v duchu procházím všechny túry, které jsem v této oblasti absolvoval.

A nad námi, pouhých 350 výškových metrů vzdálen, je Grossglockner (3798 m). Jakoby na dosah ruky. Ovšem chybí vybavení a čas. Někdy jindy. Stíháme se najíst, v chatě si dát panáka a pivo a ve dvě hodiny začínáme sestupovat.

Po skále a po ledovci stejnou cestou, ale pak už zkratkou, kterou vynecháme Luisengrat a Stüdlhütte. Sestup k autobusu, více než 1500 výškových metrů, nám trvá 3 hodiny. A všichni, co jsme byli nahoře, musíme konstatovat, že to byl mimořádný zážitek, který bohatě vynahradil všechny minulé rozmary počasí a jiná strádání. Den, na který se nezapomíná.

Převýšení nahoru 1650 m, dolů 1500, čas 9 hodin
Neděle - 12.8. 2001